Zájezdní hostinec

Bokomara

1:NAma kraji města, kde trDm7olej končí,
znám mFmaj7ísto, kde přEmerůstá trAmáva,
kde rozbitá cesta se s mDm7ěstem loučí,
tam zFmaj7ájezdní hEmostinec stAmával,
prDm7o všechny formany Cmaj7i vandrovní
znDm7avený dalekou pCmaj7outí
bDm7ylo vždy víno i spCmaj7aní skrovný
Dma chleba v ošatce z prEoutí.
2:Sem každej rád zašel a šel jeden hlas,
že k jídlu vždy zachutná sklenka,
že zelený oči a moc útlej pas
má hostinská - zrzavá Lenka,
večer, když s vínem se ozve i zpěv,
pocestným zachutná strava,
hostům pak do tváří žene se krev
a z dekoltu točí se hlava.
3:Ten dům tam stál snad sto dvacet let
a ještě před poslední válkou,
jak čas běžel dál, tak měnil se svět,
je kousek, co dřív bylo dálkou,
však jedno tam zůstalo tak jako dřív,
kdo zavítal, hlad měl a strádal,
dostal hned najíst, moh' vypít pár piv
i v noci, aniž by se hádal.
4:NAma kraji mAm/G#ěsta už nAm/Gestojí nD/F#ic,
jen mFmaj7oderní bEmudova v mAměstě,
kde pivo prej tAm/G#očí se až z PAm/GopovicD/F# 
a zFmaj7a pokoj zEmaplatíš dvAmě stě marek,
tam nekoupíš nic večer po deváté
a nocleh je dva týdny předem,
a co je vám platný, když nadáváte,
nechte se obložit ledem, a jedem!
5:Naj naj ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:14:54.592+00:00
Výsledky hledání: